
III Legie AGUSTA
Římské legie II.
Římské legie S.P.Q.R. ( 2) ----------------------------- Římské legie po reorganizaci Gaiem Mariem 108 př.n.l. Římský vojevůdce Gaius Marius ( zvolen 7 x konsulem ), přistoupil kolem roku 108 př.n.l. ke zcela zásadní reorganizaci legií.Důvody se budu snažit níže uvést. Vzhledem k tomu, že doposud byli do legií rekrutováni pouze muži z řad římských občanů, po dlouhých vyčerpávajících válkách prostě již nebylo „ z čeho“ brát rekruty. Mnoho legionářů padlo a na jejich místa díky podmínce římského občanství, nikdo jiný nebyl. Vzrůstající potřeba Říma po vojenské síle , naprosto nekonvenovala s populačními možnostmi těch, kteří byli římskými občany. Gaiovi Mariovi se podařilo prosadit v senátu zcela zásadní změnu. Změna spočívala v tom, že do řad legií mohli do budoucna vstupovat všichni, nezávisle na tom, zda-li byli římskými občany včetně capite censi, tedy zcela nemajetných lidí, kteří na území Říma žili. Další změnou bylo, že službu v legii uzavírali smlouvou na dvacet let. Tímto krokem Gaius Marius vytvořil širokou základnu možných rekrutů, ze kterých posléze vycvičil profesionální vojáky,pro které se stala válka zaměstnáním na celý, pro mnohé poněkud krátký život. Vzhledem k tomuto, nebylo nadále nutné zůstat u starého modelu rozčlenění na manipuly , hastaty, principy a triarie. Legie také již nebyly po vojenském tažení rozpuštěny, ale po většinou zůstávaly dislokovány na dobitých územích, jako strážní jednotky. Legie po reorganizaci. Po Mariově reformě, se počet legionářů zvýšil na 5 500 mužů, členěných takto. Legie byla rozdělena do deseti kohort ( nová taktická jednotka). Kohorta měla 500 mužů, mimo první kohorty. Ta měla 800 mužů. Marius tedy sloučil tři manipuly do nové taktické jednotky ( kohorty ).Kohorta měla šest centurií a dále byla rozčleněna na 50 až 80 decurií. Díky tomu že již neplatilo členění na hastaty,principy a triarie, kteří byli po reorganizaci rovnoměrně začleněni do nových taktických jednotek ( kohort ), vycvičenost a výkonnost legií celkově stoupla. Nové členění si samozřejmě vyžádalo i změnu bojové taktiky, což vyústilo v nové bojové formace např. testudo. Výzbroj a výstroj legionářů. Po Mariově reformě, měli všichni legionáři stejnou výzbroj. Tvořila ji bronzová přilba typu Montefortino, nebo etrusko-korintského typu, vyráběná ve velkých sériích. Dále pak drátěná košile,oválný štít, hispánský meč, těžký a lehký oštěp. Lehkooděnci kteří v dobách Mariova předchůdce Aemilia Paula tvořili hlavní sílu lehkých oddílů pěchoty zmizeli z dějin. Legie před Mariovou reformou provázelo za pochodu vozatajstvo s trénem. Gaius Marius nařídil, aby legionář nosil vlastní náklad na zádech,pročež také dostal přezdívku „ Mariův mezek“. ![]() Dle mého názoru je vlevo na fotografii Tribunus laticlavius (přepásaný imperiem) a v pravo Tribunus augusticlavii. Nápis na kamenném patníku patří VI Legio Victrix. Velení v legii. Velitelský sbor v legii byl členěn takto: Poddůstojníci Decurion – velitel 10 mužů Cornicen – trubač na roh Trubicen – trubač na trubku Signifer – nosič znaku legie Aquilifer- nosič orla legie Tesserarius – stráž Optio – zástupce centuriona Nižší důstojníci //centurio// ![]() Hezká fotografie centuriona Primus Pilus,dekorovaného torques a phalerae. hodnosti centuriona se dělily na tyto stupně: Pilus posterior Pilus prior Princeps posterior Princeps prior Hastatus posterior Hastatus prior Hastatus Princeps Primus pilus Hodnosti primus pilus, byla nejvyšší hodnost které mohl centurio dosáhnout. Primus pilus vždy velel první kohortě legie a zároveň všem centurionům všech kohort. Současný ekvivalent této hodnosti, by byl něco jako sergeant-major Vyšší důstojníci Tribunus augusticlavii – jmenovaný tribun Praefectus castorum – velitel tábora Tribunus laticlavius – volený tribun senátem Legatus legionis - velitel legie Konsul – velitel legií/armády Vyznamenání v legii Vyznamenání udělovaná v legii se dělila do dvou skupin. V té první, byla vyznamenání udělovaná řadovým vojákům až do hodnosti centuriona.Jednalo se o . Stříbrné nebo zlaté medaile ( phalerae ) Stříbrné nebo zlaté náramky ( armilae ) Stříbrné nebo zlaté náhrdelníky ( torques ) Stříbrné kopí bez hrotu ( hasta pura) – pouze centurioni nebo mladí legáti Druhá skupina byla udělována pouze důstojníkům, ale mohl je dostat také centurio, jednalo se o: Corona obsidionalis – věnec z trávy ( za osvobození obleženého města ) Corona civica - občanský věnec ( záchrana života římského občana v boji ) Corona muralis - ( náležela prvnímu kdo překročil hradby dobývaného města ) Corona vallaris - ( náležela prvnímu kdo pronikla do opevněného tábora ) Corona navalis - ( za ukořistění nepřátelské lodě ) Pro toho, kdo obdržel některé z těchto vyznamenání to zároveň znamenalo vstup do římského senátu, i když ještě nedosáhl věku 40-ti let, požadovaného pro vstup. |
|